jeudi 14 mars 2013

Vykašlat se na to.

Dneska jsem dostala za úkol naučit se kašlat na věci, naučit se "prolízt".

Jak se to ale dělá? Je to skutečně vlastnost, kterou můžeme mít každý, nebo je druh lidí, kteří to prostě dost dobře nedovedou?

V dnešní době je tohle téma myslím velmi aktuální. Protože jsou na nás kladeny mám pocit čím dál větší požadavky, stává se čím dál tím důležitějším prostě vypustit, udělat si čas jen pro sebe, nemyslet na práci, na školu.

Tohle je ještě celkem snadný level, těžší ale co takhle vypustit za cenu třeba pokaženého testu. To je zdá se mi náročnější. Tady začíná ta teorie "prolézt". Pravdou je, že se to mnohým v mém okolí daří velmi úspěšně. Prostě nic neřeší, zdá se, že se učí jen minimálně a prochází jim to, prostě prolezou. Nikdy jsem dost dobře nechápala, jak jim to vždy vyjde, ale funguje to. Jaká je to pak frustrace, když se tu nenaučitelnou látku (pro mě třeba nekonečné rovnice do chemie) učíte jak šílení, dobře víte, že rozhodně jedna nebude a nakonec skončíte stejně, jako ten, co si to jednou přečetl, vykašlal se na to. Oba máte třeba za čtyři.

Kde je pak motivace k tomu se učit, vynaložit do učení více úsilí, když dopadnu stejně nebo hůře, než ten, co se na to vykašlal? Motivace pak velmi ztratila. Já ale stále nejsem člověk, co by si s klidným svědomím řekl: "Ono to nějak dopadne, i když jsem se na to vykašlal." To neumím. Já jsem hodně emotivní, každou tuhle svoji osobní prohru nesu špatně, klepu se, brečím, skoro omdlévám, mám vztek.

Pokusím se na tom tedy zapracovat. Protože tenhle stres je neúnosný. Hřebíky do rakve mého horlivého učení velmi spolehlivě a pravidelně zatlouká náš matikář a chemikářka. A to mám matiku ráda. S ním je to na nic, nejde se připravit, asi si zvyšuje ego na našich prohrách, nyní už více méně kolektivních. Motivace tak naprosto zmizela.

Stejně se zase vidím, jak se mi klepou ruce třímající tužku, píšící jméno, třídu a skupinu B, tu blíže ke dveřím.

2 commentaires:

  1. Dobrý nápad. Hodně štěstí, držím palce, ať se ti podaří alespoň trochu se naučit, jak říkáš, "prolízt". Přál bych ti to.

    RépondreSupprimer
  2. Děkuji, já se o to už tak trochu pokouším déle, pokusím se ale si to už nevyčítat :)

    RépondreSupprimer