dimanche 24 juillet 2011

Čas, který...

... strávíme s rodinou je jedinečný, nenahraditelný a nikdo by se mu neměl příliš vyhýbat. Jsou to jediní lidé, kteří se vás jen tak nevzdají, budou tu pro vás. Mám někdy výčitky, jsem po většinu dne u sebe v pokoji, dělám si svoje věci, teďka uklízím, ale normálně se třeba učím, dělám něco do školy, maluju, píšu,... a dolů, za ostatními se moc neubírám. Prakticky většinou jenom, když se jdu najíst, napít nebo tak nějak. Je to smutný a asi jsem i trochu sobecká, ale mám zvláštní rodiče, nic se s nimi nedá dělat, akorát se u toho nakonec většinou pohádáte. Ale dneska, dneska to bylo fajn... Sedli jsme si večer, pustili jsme prvního Harryho Pottera, měli jsme vtipný poznámky k tomu jak se to, či ono změní v budoucích dílech, a bylo to fajn...

Jo a mimochodem stále jsem nemocná, i když dneska už docela můžu mluvit :D

Aucun commentaire:

Enregistrer un commentaire