Dnešní den začal poněkud zvláštně, protože mě probudili vibrace mého telefonu. Přišla mi smska. Smska, která mě vykopala z postele, přinutila mě se extra rychle obléct a běžet rychle ven. Smska, která mě přiměla téměř k sprintu. Ptáte se, co to sakra bylo za smsku? Byla to smska od známého, že byla právě publikovaná keš, co mám za barákem, a že, když si pospíším, mohu být první, co ji uloví.
Stejně jsem ale nepřišla první. Oblékala jsem se nebo jsem běžela moc pomalu, a tak, i když jsem ve výsledku byla moc ráda, jsme keš ulovili ve dvou. Nebyla to totiž nijak lehká záležitost, dostat se k ní vyžadovalo dávku lezeckého umění a odvahy pustit se tím děsným ostružiním. Ale zvládli jsme to, můj podpis je v logbooku a já se tak můžu pyšnit svým prvním FTFkem. Během další hodiny se nás u keše sešlo asi osm, bylo to fajn, potkala jsem nové lidi, povídali jsme si jako staří známí, protože mezi kačery je automatické tykání, i když jednomu je čtyřicet a druhému šestnáct.
Doma jsem byla trochu smutná z toho, že jsem zmeškala jeden telefon a taky mi bylo docela špatně. Z lezení a adrenalinového pobytu na sluníčku jsem se zpocená musela jít osprchovat. To bylo fakt super, miluju sprchování! Potom jsem si rychle zkontrolovala autobusy, vyfénovala si vlasy, našla jsem rychle něco na sebe, v mezičase jsem se nasnídala a naobědvala a sprintovala jsem na autobus. Ten jsem stihla jen tak tak. V Chrudimi jsem měla štěstí a stihla jsem autobus, který už měl být asi pět minut na cestě. Cestou jsme sice řešili problémy s dveřmi, které nešly zavřít, ale i tak jsme dojeli dřív než dalším autobusem.
V Pardubicích jsem měla chvíli čas než jsem se měla sejít s kamarádkou, tak jsem se šla kouknout do jednoho obchodu, kde jsem si vyhlédla tašku ve slevě, jestli tam ještě je. Byla tam, poslední, to jsem brala jako znamení a koupila jsem ji. Pak už byl skoro čas se sejít s kamarádkou a já ji potkala cestou na místo srazu.
Je to moje skutečná kamarádka. S ní se bavím snad o všem i o ničem. Chodili jsme a povídaly. Bylo to hrozně fajn. Ani nevím kolik jsme toho ušly ale nebylo toho málo. Pak jsme šli k ní a cestou jsme si jen tak sedly do trávy. Miluju sezení v trávě! Je to takové osvobozujíc, nevím, prostě je to fajn. Byly jsme u ní, a šly jsme zase zpět. Doprovodila mě na autobus, koupily jsme si zmrzlinu, byl to skvělý den. Jen tak povídat, o něčem, o ničem, jen tak.
Mám ráda gumové medvídky!
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire