jeudi 23 mai 2013

Osmnáct

Už tři dny mi je osmnáct. Přemýšlím, co se změnilo. Zatím mám pocit, že to číslo, které každý náctiletý tolik vyhlíží, nic moc nemění. 

Ok, v hospodě vám nalejou, i když se kouknou do občanky, ale popravdě, kolikrát po kom tu občanku chtěli? Po mě jednou. A jo, budu za své činy odpovědná v plném rozsahu, takže tu plánovanou vraždu asi zavrhnu, tu večerku teda už taky nevyloupím a nepřepadnu stařenku. Koho z nás se tohle omezení doopravdy týká? Většina z nás asi nevyužívala snížené trestní odpovědnosti pro zločinnou činnost, ale možná se pletu. Takže vlastně to číslo osmnáct pro většinu z nás mnoho nezmění.

Jasně, je toho víc, ale nic se nezmění ze dne na den. Vzhledem k tomu, že jsem vzdala pomyslnou kariéru mladistvého zločince, má tohle číslo pro mě spíše pomyslný význam. Jsem dospělá. Doopravdy něco skončilo a něco začíná, nebo je to jenom iluze? 

PS: Jasně, řidičák. 12. června začínám autoškolu.