vendredi 23 mars 2012

Je to tak brzo

Dneska jsem zářila. Zářila jsem jako sluníčko. Celý školní den. Zářila jsem, i když mi bylo špatně, ostatně jako vždy. Naučila jsem se tím zakrývat, jak mi je, je to zbytečné tím kazit den sobě i ostatním, když se na to dá docela dobře zvyknout. Dneska jsem měla překvapivě dobrou náladu, svým úsměvem si sama sobě náladu zlepšuji.

Miluji francouzštinu, proto jsem hrozně ráda, že s ní v pátek začínáme. Bohužel dnešní francouzštinu jsem prokládala učením se hmyzu. Druhá hodina. Písemka z biologie. Překvapuji sama sebe, jednou jsem si to přečetla a ještě k tomu jenom ráno před hodinou a mám prakticky vše. To moc nemotivuje k hlubšímu studiu co?

Matika. Mladičký učitel, matfyzák každým coulem a celou svojí duší. Začínáme brát novou látku, takže docela pohodička. Fyzika. Tu mám ráda, dostáváme testy - mám dvě dvojky - jsem na sebe hrdá, ale nechápu, co se mu na mých odpovědích nelíbí. Fyzika je fajn. Ne nejsem blázen. Přichází čeština, taková hodina nehodina, s ní přichází Božena Němcová a otiskuje se nám na stránky sešitů.

Konečně konec, miluju odpadlé zeměpisy. Jdeme na oběd. Na tom nezáleží, důležité je, co se stalo potom. Už při cestě na oběd mi zavibroval telefon - nová smska, říkám si, to počká, přečtu po obědě. U skříněk jsem se pak podívala na mobil - dvě nepřečtené zprávy, jedno zmeškané volání - Mamka. Co se asi děje tak důležitého, říkám si, čtu smsky: "Ado, vypada to asi uz od pondelka 7-10 dni...", "Tak si sezen nejake pyzamo... :-)"

Ne, ne, ne, ne, ne, ne, NE! To ne! To ne! Nemohu tomu uvěřit, něco ve mě to chce popřít, zamaskovat smsku, vymazat někomu paměť. Oči se mi zalévají slzami. Všímám si nepochopených pohledů spolužáků. Vysvětluji. Slzy mi stékají po tváři. Já tam nechci. Jsem utěšována kamarádkou, jsem jí moc vděčná, vysvětluje mi, že to tak bude nejlepší, že to budu mít brzo za sebou. Neumím a nechci to v tu chvíli pochopit. Nakonec se klidním. Jdeme koupit tričko ke kalhotám od pyžama. Pyžamo a župan, ztělesnění nemocnice.

Ještě ani teď nejsem dostatečně klidná. Je to tak brzo. Na tak dlouho.

PS: Miluji povídku Jáma a kyvadlo

2 commentaires: