mardi 26 avril 2011

Bonheur et le bonheur dans la misère

Jsou okamžiky, kdy máte pocit, že vás skutečně někdo slyší a chce vám pomoct, jsou okamžiky kdy máte prostě štěstí. Dneska se mi to stalo několikrát.

Zaprvé jsem si dneska zapomněla deštník, a i přes to, že celý den pršelo, když jsem vyšla z pekelné budovy zvané gymnázium ven, svítilo sluníčko.

Druhý případ (vzhledem k tomu, že ve škole trávím většinu svého života) se také stal v této budově. Měla jsem asi nehorázné štěstí, učitel měl dobrou náladu nebo mě prostě miluje, nevím, ale co si mám myslet, když jsem půlku testu odpovídala na něco jiného a on mi na to řekne, že si to rád přečte a když jsem odevzdávala tak mě o přestávce nechal dopsat správné odpovědi?! :D

Takové dnešní štěstí v neštěstí pro mě bylo, že se mi neutopil mobil. Nějaký třídní vtipálek mi totiž propíchl v tašce láhev. Voda v tašce pak nebezpečně stoupla, utopila veškeré učivo (nenávratně odplavaly například francouzské popisky zvířat - budiž jim země lehká), ale mobil stihl v pravou chvíli vypadnout. Je velice zajímavé sledovat pohledy lidí, když jdete po chodbě a ždímáte tašku a kape za vámi voda.

Když se to tak vezme kolem a kolem, tak vlastně štěstí máme neustále. Už samotné naše bytí je štěstí. Toto naše neustálé štěstí ale hodně často zakrývají v globálu méně významné okamžiky smůly, a smutku. Ovšem i smůla může mít nakonec svůj užitek a člověk si nakonec uvědomí, že to bylo štěstí.

Takže rada pro dnešní den? Nevěšet hlavu a ve všem si najít alespoň krapet toho štěstí. Vždyť žijeme jen jednou, tak proč se trápit? :)

lundi 25 avril 2011

Lundi de Pâques & d'anniversaire...

Dnešní den je spoustou lidí nenáviděn a spoustou lidí je milován... Dneska bylo Velikonoční pondělí, den který dost dobře nechápu. Snažila jsem se ve zkratce popsat naše lidové zvyky svému kamarádovi v Kolumbii a vyšlo mě z toho toto:

"Kluci chodí dům od domu, kde vždy sešvihají holky ručně dělaným vrbovým bičem (výraz pro pomlázku v angličtině neexistuje) aby byly zdravé a dostanou za to odměnu v podobě malovaných vajíček, čokolády, atd."

Osobně naše zvyky moc nechápu. Dobrovolně se nechat zmlátit a ještě za to někoho odměnit, plus v dnešní době je to spíše záminka pro chlapy se opít. Naštěstí letošní Velikonoce proběhly v poklidu, vajíčka se rozdala, nával před vraty taky nebyl a sešvihaná jsem těmi 21 koledníky taky dostatečně... Takže, že bychom nazvali tyto velikonoce i úspěšnými?

Dnešek byl ale i veselý den, protože můj úžasný mladší bráška, kterého mám moc ráda, měl narozeniny... Všechno nejlepší!! :)

Díky za krásnou narozeninovou fotku... Já a můj čerstvě třináctiletý bratříček...

dimanche 24 avril 2011

Moodswings

Dneska napíšu jen krátký článek... Je velmi zvláštní, jak nic hezkého nevydrží tak dlouho, jak bychom chtěli. Je to smutné, že chvilkové okamžiky absolutního štěstí střídají v relativně pravidelných intervalech několikanásobně delší období, kdy se člověk cítí být na dně, všemi zrazen. A vždy to přijde jako blesk z čistého nebe! Všichni si myslí, že pro vás dělají jen to nejlepší a asi to s vámi myslí dobře, ale vás ničí, jak se všichni mýlí... Já bych byla tak šťastná tak jak to bylo včera. Ale díky lidem, kteří mají vlastní rozum a díky trapnému veřejnému mínění jsem zase bez nálady...

jeudi 21 avril 2011

Invention du monde de l'Internet

Vynález, který podle mě skutečně změnil lidstvo je podle mě internet. Má samozřejmě své dobré i špatné stránky (mezi ty špatné by starostliví rodiče dozajista zařadili neochotu jejich potomků zabývat se jinými činnostmi,...).

Mezi ty dobré bych, ale zařadila určitě větší povědomí o světě a možnost seznámit se s lidmi z druhého konce planety na jedno kliknutí. Nemyslím tím žádné pochybné osobnosti, to ne. Já jsem se kupříkladu, už ani nevím jak, seznámila přes facebook s jedním klukem z Kolumbie. Dlouho jsem přemýšlela, zda mám odepsat, či ne. Odepsala jsem, on mi napsal něco o sobě, atd atd. Zvláštní, nikdy by mě nenapadlo, že bych si mohla psát s klukem, co chodí do kněžského semináře a bude z něho kněz. Píšeme si anglicky, i když, jak říká, moc dobře anglicky neumí, a perfektně si rozumíme... A to nás dělí oceán, půlka Jižní Ameriky a 6 časových pásem...


Internet svět úžasně propojil...

mercredi 20 avril 2011

Vacances & Dance

Konečně jsou tu naše dlouho očekávané velikonoční prázdniny. Venku to však vypadá jako o letních prázdninách, co víc si jen přát. A aby můj čtvrtek vypadal ještě lépe, mám zítra pokračovací taneční.

Miluju tanec, absolutně moc, a to tancuji teprve od září.  Párovky jsou super, na plesech to vypadá úžasně, máte na sobě překrásné šaty, boty umíte tančit a vůbec to spojení pohybu s hudbou je krásný, hrozně mě to baví. Je to krásný pocit, když při valzu plujete po parketu, v salse se rozvlníte a v jivu a cha-che se pořádně vydovádíte. Tanec ale paradoxně nebyl nikdy mojí silnou stránkou a vždy jsem spíše platila za nepohyblivého antitalenta, nevím, co se změnilo, ale jsem za to velmi ráda. Bez tance by asi můj život nebyl takový jaký je, protože mi přináčí nečekanou radost. Hrozně ráda bych v tanci pokračovala, jenže jelikož jsem s ním začala takhle pozdě asi to nebude moc možné, nemám totiž partnera ochotného se mnou pokračovat :D. Škoda, ale třeba ještě nějakého partnera objevím :). Bohužel už nám ale zbývají jen tři lekce, jak já nechci přestat tančit... :)

mardi 19 avril 2011

Printemps, les allergies et les cerises sur le May Day...

Citím, že přichází to pravé jaro. Jasně je venku krásně, svítí sluníčko a všichni mají hned veselejší náladu. Já mám ale ještě jeden mnou velice neoblíbený detektor, a každý, kdo ho vlastní musí souhlasit, a tím je alergie. Nevím na co ji mám, vím však, že s jarem se projeví ve své plné síle a já nebýt vyzbrojena patřičnými obrannými prostředky, jako je xyzal či zirtec, podlehla bych.

Naštěstí však jaro není jen o alergii, ale všechno se probouzí a ve vzduchu se vznáší taková neidentifikovatelná láskyplná nálada. Po dlouhé zimě jsme prostě všichni zakrnělí a první teplé sluneční paprsky nás rozehřejí, přimějí nás nosit kratší a kratší sukně a kluci si jen pochvalují, že je zase na co koukat :D. Některé jejich projevy mi ale přijdou docela přehnané, třeba když na mě během jednoho dne dvakrát zapískali, zatroubili a křičeli na mě nepublikovatelné blbosti :D. Musím však uznat, že někdy umí zvednout náladu a povzbudit, když vám řidič na přechodu zastaví a usměje se, nebo když kolemjdoucí zapomene kvůli vám zahnout.

Mám však jednu obavu. Bojím se, že na prvního máje už nebudou žádné rozkvetlé třešně... ;)

lundi 18 avril 2011

Chocolat, gaufres et la Belgique...

Všichni máme své vášně a závislosti. Ne každý si je přiznává a většina lidí se za ně spíše stydí. Já se k nim ale ráda přiznávám, moje absolutní vášeň a závislost je čokoláda. Miluju ji a moje vášeň se po navštívení Bruselu ještě umocnila. Spousta lidí má ráda čokoládu, ale mléčná a bílá čokoláda, řekněme si to narovinu, čokoláda není. Pravá čokoláda (cca 70% kakaa a země původu Belgie či Švícarsko) či pravé belgické pralinky to je moje vášeň a závislost. Požitek z kvalitní čokolády je neopakovatelný a k jeho vyvolání nepotřebujete mnoho stačí jeden bonbon. Ono taky i jeden úžasný bonbon z malé čokoládovny v centru Bruselu výjde cenově podobně jako tabulka mléčné pseudočokolády. Ale ten zážitek stojí za to :D

http://www.formanandfield.com/lartisan-du-chocolat-assorted-truffles-p-400.html

Když už jsme ale u té Belgie, jsou ještě dvě věci, které ji proslavují. Zaprvé to jsou hranolky, které odsud pochází, i když to málokdo ví a jsou zde vynikající, žádný přepálený olej z friťáku prostě kvalítní hranolky (nenapadlo by mě, že tohle slovní spojení někdy použiju). Další věc, která je v Belgii prostě úžasná jsou vafle. Koupíte je skutečně všude, a můžete si na ně dát téměř cokoliv. Od čerstvých jahod, ananasu, a jiného ovoce přes čokoládové a karamelové topingy po domácí šlehačku sypanou oříšky nebo nastrouhanou čokoládou. Také jste na ně dosltali chuť. Věřte mi, jsou úžasné ;).

Na Bruselu mě upoutalo také neuvěřitelně přirozené skloubení staré gotické s novodobou architekturou. Všechno vypadá tak přirozeně, jako by stavby vyrůstaly vedle sebe hned od počátku. Nic vás nebije do očí jako v Praze, vše je zkloubené v podobném stylu a vás pak nešvihne přes oči ani ultramoderní budova Evropského parlamentu.

Altiero Spinelli, budova Evropského Parlamentu


Brusel je zkrátka krásné evropské město. Jsem moc ráda, že jsem se tam mohla podívat a shlédnout nejen jeho vnější ale i vnitřní stránku plnou politiky a bezpečnostních rámů v Evropském Parlamentu.

Jeden z jednacích sálů EP

"Má základní práva v Evropské unii" :D
Snad se do Bruselu a do Belgie ještě někdy vrátím :). A upozorňuji vás, že o ní neslyšíte naposledy ;)

dimanche 17 avril 2011

Beau week-end de printemps contre laids équations du second degré...

Znáte to, je krásný víkend, sluníčko svítí a vy se nemůžete dočkat až půjdete ven. Je jedno kam či s kým, důležité je vypadnout a nechat všechny starosti doma. Jenže pak se zjeví strašák v podobě učení a je po zábavě. Ještě, že mám trochu rozumu a využila jsem krásného dne raději venku, na procházce, sama (či s někým), a učení jsem ponechala na dlouhé chladné večery :D

A udělala jsem velmi dobře, protože včerejší odpoledne bylo jedno z nejkrásnějších za uplynulý rok (a nejen kvůli počasí ;). Takže jsem se rozhodla do budoucna, že vše budu brát s nadhledem, krásné dny budu užívat, a učením se budu trápit až bude hnusně ;D. Vždyť ani dobrý pocit z kvadratických rovnic, které vám konečně začaly vycházet, není lepší než krásné odpoledne venku a možná i s někým... :)

samedi 16 avril 2011

L'un des nombreux dans la mer de l'Internet...

Pokud si toto čtete zřejmě jste zabloudili a doporučuji vám, co nejrychleji opustit tuto stránku... Je to jen další z mnoha blogů o ničem, pro nikoho... Takže pokud budete zklamáni, vězte, že já jsem vám to říkala...

Jsem totiž jen další holka, co si píše blog, zbožňuje čokoládu, má ráda angličtinu, francouzštinu a cestování... Miluju fotografování, umění vůbec, a dlouhé procházky. Je toho zkrátka mnoho, ale snažím se užívat si života (ale přiznejme si komu se to úspěšně daří, že?) nebo ho aspoň nebrat tak vážně ;)