dimanche 30 octobre 2011

Úsměv a jde se

Konec prázdnin a mě přijde, jakoby snad ani nebyly, ale zároveň je to strašně dávno, co jsem byla ve škole. Plus změna času, kdy nejsem utahaná, ale musím jít spát, jinak ráno o půl šestý nevstanu! To jsou paradoxy.

Život je plný paradoxů. Jako když vás něco naplňuje štěstím a zároveň vás to vyčerpává, jako je třeba moje milované plavání, nebo jenom rodinná večeře.

Život je ale plný i malých radostí, jako je nová barva vlasů, kousek dobré čokolády, bláznivě zpívat s oblíbenou písničkou, dát si na sebe oblíbenou rtěnku, i když jsem jen zavřená v pokoji, jenom ležet na posteli a koukat do stropu.

A hlavě je důležité si najít světlé okamžiky v blízké budoucnosti, na které se můžeme těšit, jako je návštěva kadeřníka v úterý, možná plovárna ve středu a odjezd do Herálce kreslit v pátek.

A když se navíc hezky oblečete, upravíte a  celý den se usmíváte, je svět mnohem přívětivější i přes všechny svoje chmury. Protože úsměvy, které se vám naoplátku vrátí, dokáží zvednout náladu. :)

Aucun commentaire:

Enregistrer un commentaire