dimanche 2 octobre 2011

Mluvit?

Včera, v sobotu, jsme se rozhodli pro malou procházku po okolí. Bylo to fajn, ale už po pěti kilometrech mě začalo bolet zase koleno. To mě trochu zneklidnilo, protože jsme ještě nebyli ani v půlce. Naštěstí jsme si s sebou vzala ortézu, tak jsem to tak nějak odchodila, sice jsem si to prodloužila tak o půl hodiny, ale bylo to fajn :). Byli jsme na Monaku, nemyslím tu zemi, ale tak se jmenuje lesní restaurace u Slatiňan, která bývá častým cílem výletů rodin s dětmi, protože je poblíž Kočičího hrádku, oblíbené atrakce pro malé děti. Větší děti nebo třeba i já, ho mají taky rádi, ale bohužel dveřmi se tam pak už nedostanou :D.

Když už jsme se blížili s mamkou domů, brácha na své koloběžce už tam byl dávno, já jsem si natrhala pár větviček s šípky, prsty trochu přišly zkrátka, ale pokoj je zase o něco zajímavější.

Doma najednou, zničeho nic, mě začalo neuvěřitelně bolet v krku. Dneska skoro nemůžu mluvit, prý laryngitida, no co se dá dělat, snad se brzo zase uzdravím. Si tak poslední dobou přijdu tak trochu v rozkladu. Když nemám nic s kolenem ani s jinými klouby, tak zas laryngitida nebo jiná nemoc. Nemohla bych být chvíli v pořádku? Chci chodit plavat :D

No jinak dneska mě čeká super činnost, na kterou se tak hrozně těším, a to planimetrie. Samozřejmě se na ni těším s notnou dávkou ironie! Ale co se dá dělat, chvíle před vypuknutím mého trápení se nad matikou si zpříjemňuji dáváním fotek do rámečků. No chtěla bych, ale bohužel moje fotky jsou asi o půl milimetru větší než ty rámečky, takže... Achjo, nějak mi nic nevychází. Snad se to zlepší! Doufejme! :)

Aucun commentaire:

Enregistrer un commentaire