Miluji pocit dobře odvedené práce, jsem nadšená, když se mi něco povede, když dokončím, co mi trvalo dlouhou dobu a bylo to náročné. Je pak ve mě takové vnitřní uspokojení, bohužel ho ale dokáže velmi rozhodit, když moji práci nikdo neocení nebo zjevně hledá sebemenší chybičky jen aby mě nemusel pochválit, uznat mě. Nejvíc to zamrzí od vlastní rodiny. Když na na první pohled velmi dobrém výsledku mé asi týdenní práce hledají sebemenší nedokonalost a vadu, aby mě nemuseli pochválit a spíš naopak, nakonec to dopadne tak, že mi spíše vynadají. Logika mi uniká, ale je spousta věcí, co nechápu.
A zítra jedu konečně zase do Pardubic, konečně si připadám natolik zdravá, že se na to cítím :D tak snad na to nedojedu!
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire